sobota 26. prosince 2015

Máte svou šťastnou hvězdu?

„Hvězdy jsou krásné, protože je na nich květina, kterou není vidět…“
Ano, jistě," řekl jsem a mlčky jsem pozoroval vlnu písku ve svitu měsíce.
"Poušť je krásná…," dodal.
A měl pravdu. Vždycky jsem miloval poušť. Usedneme na pískový přesyp… Nevidíme nic... Neslyšíme nic…
A přece něco září v tichu…
Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu…," řekl malý princ.
Byl jsem překvapen, že pojednou chápu to tajemné záření písku. Když jsem byl malým chlapcem, bydlil jsem ve starobylém domě a pověst vyprávěla, že je tam zakopán poklad. Nikdy jej ovšem nikdo nedovedl objevit a snad jej ani nehledal. Ale dodával kouzlo celému tomu domu. Můj dům skrýval ve svých hlubinách tajemství…
Ano," řekl jsem malému princi, ať je to dům, hvězdy nebo poušť, to, co je dělá krásnými, je neviditelné!" Antoine
Chci změnu - blog osobního rozvoje
de Saint-Exupéry, Malý princ.

Jaké obchody jste rádi a často navštěvovali jako malé dítě? Bylo to hračkářství nebo spíše něco jiného? Já jsem jako malá milovala papírnictví. 


Okukovala jsem výlohy a neustále zkoumala barvy pastelek, obdivovala fixy, progresky, tuhý pastel či voskovky. Stále jsem toužila kreslit, ale moc mi to nešlo. Dokonce jsme s tátou chodili do lesa a lezli do kopců a já si tam sedla a malovala stromy, kopce atd.  Bohužel moje výtvory vypadaly žalostně ☺. Asi proto jsem s tím přestala, ale nutkání kreslit mě dodnes neopustilo. 



Postupem času jsem ve škole začínala u kreslení spíše trpět, neviděla jsem „správné odstíny“, proporce zadaných předmětů neseděly a byla jsem z toho spíše otrávená.

Konec roku jsem si zpříjemnila návštěvami různých workshopů zaměřených na kreativitu. Jedním z nich byla i arteterapie. Slyšela jsem o ní, ale nikdy nepraktikovala. Navštívila jsem 3 workshopy. Témata byla: Můj vnější svět, Můj vnitřní svět a Lidé z rodiny kolem mě. Šlo o nejbližší rodinu. 


Ze setkání jsem měla radost! Zaujalo mě několik věcí, a proto jsem se cítila dobře. Nikdo výtvory nehodnotil a nijak neposuzoval.  Zbavila jsem se pocitu, že neumím malovat. No a co!? Hlavně, že svým způsobem relaxuji, čistím si hlavu a uspořádávám si myšlenky. 


Pokud zvažujete vyzkoušet něco podobného, tak vás v tom směle podpořím. Po zadání tématu jsem měla hodinu na tvorbu.  U prvního úkolu jsme navíc poslouchali i hudbu, což podpořilo naši tvořivost. Škoda, že u dalších už ne. Pokud malujete doma v koutku, hudbu jednoznačně doporučuji.

Chci změnu - blog osobního rozvoje
Nejzajímavější bylo, že i když jsem neměla jasnou představu, jak bude můj obrázek vypadat, tak jsem najednou kreslila. Chvilku jsem seděla a přemýšlela, koho na své dílo zařadím. Vztahy kolem sebe jsme měli vyjádřit pomocí oblohy a hvězdiček. 


Někdo maloval žluté hvězdičky rozličných velikostí a modrou oblohu, jiný hvězdičky vypadající jako malé komety. Jelikož jsem viděla asi 30 druhů pastelek a barev, toužila jsem všechny využít. Každá hvězda kolem mě má jinou energii. Splňuje rozdílnou důležitost a mám k ní odlišný vztah. Další kritérium mé tvorby bylo, zda ten člověk žije a jeho míra vlivu na mne.


Po vymalování obrázku přichází na řadu povídaní. Kdo chce, mluví o tom, s jakou myšlenkou ke kreslení přistupoval, proč se jednotlivé hvězdičky od sebe liší i strukturou a jaký život prožíváme. Někdo o svých výtvorech mluvit nechtěl. 


Když jsem začala vyprávět o obrázku mé oblohy, došlo mi, že naše vnitřní nastavení funguje skvěle. Velmi zajímavé bylo poslouchat druhé. Někdy máme tendenci porovnávat, kdo a jak kreslí. Z některých výtvorů jsem byla přímo u vytržení. Je úžasné pozorovat odlišnosti kreseb, nás jako lidí. Jedna účastnice poznamenala, že tady je to skvělé, ale pak začneme komunikovat a různě se dohadovat a najednou už ta rozdílnost tak přínosná není. Uznávám, je to pravda. 


Co všechno šlo ještě z obrázků vyčíst? 


Zjišťovali jsme, že některé si byly moc podobné v barvách a stylu uvažování. Klidně byste vytvořili dvojice a je dost pravděpodobné, že by si i lidsky rozuměli. Jedním z účastníků byl manželský pár a přesto, že kreslili samostatně, tak používali podobné barvy i styl tvorby. Když jsem je pozorovala, byli také hodně podobné oblečeni. Vliv jeden na druhého a jejich souhra byla citelná ve všem. 


Napadlo mě, že jsme sami sebe nikam nezařadili jako hvězdičku na oblohu. Kam patříme vzhledem k těm ostatním hvězdám? Tato otázka padla na závěr. Přemýšlela jsem. První myšlenka, aha, tak někam uprostřed, vždy mám ke každému z nich vztah. Nakonec jsem se rozhodla, že je 'pohltím', jsou součásti mého života a jednoduše k němu patří.  Schválně jsem předložila svůj výtvor doma a položila otázku, která hvězda je ta tvoje? I tohle bylo zajímavé :)


Moje doporučení: 

Přichází vánoční čas, doba rozjímaní a přemýšlení, budete více než kdy jindy v roce se svou rodinou a blízkými. Zkuste udělat něco podobného jako já a vyjádřete své vztahy hvězdičkami. Pokuste se na to podívat s odstupem, ptejte se sami sebe, proč jste zvolili daný tvar hvězdičky, vzájemné vzdálenosti od sebe, zda je obrázek klidný či dynamický. Jaký je váš život v tomto směru, zda je rozmístění hvězdiček rovnoměrné nebo jsou v na jednom místě, jak vypadá vaše obloha atd.  

Závěrem: 


Je to příjemný relax a určitě se dozvíte i zajímavé věci o sobě a svém přístupu k lidem kolem sebe. Pokud hledáte další kreativní a zároveň rozvojové techniky



Přeji vám klidné, pohádkové a radostné Vánoce!


Zdenka

Twitter: zdenka_t
EbookKaizen- chci změnu
Koučink:
 
www.kouc-koucink.cz
Podcast: Zdenčin pokec - podcast úspěšných
Kurzy: 
www.edux.cz 
 

Užitečný článek? Podělte se o něj se svými známými na Twitteru, Facebooku a jinde. Děkuji. Připojte se k mým odběratelům.


Linkwithin.com

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...