Kouzlo jednoduchosti!

Nevím, co mě to postihlo, ale začátek roku byl zvláštní. Hned 2. 1. 2015 jsem se rozhodla, že je potřeba vymalovat. Začalo to chodbou (říkala jsem si kousek, jenom tak trochu něco). Pak to byla kuchyň a ono to pokračovalo dalšími věcmi.


Myslím, že těch různých impulzů bylo více, jenom jsem je tolik nevnímala. S kamarádkou, která měla velmi ráda osobní rozvoj, kupovala knihy a tak dále, mi říká – víš, je to za mnou a knihy jsem prodala za symbolickou částku.

Najednou jsem četla zprávu další kamarádky, že měla nějaký problém v domě. Dostala se do situace, kdy přemýšlela, co by si měla vzít rychle sebou a co je pro ni důležité.

A pak nastal den 2. 1. 2015 a můj vnitřní hlásek mi pořád dokola říkal "zbav se i dalších věcí.“ Uvědomovala jsem si, že potřebuji nutně uvolnit prostor kolem sebe a uspořádat vše jinak, že potřebuji "něco vyhodit". Tak jsem postupně "likvidovala věci", třídila a rozdávala. Vymýšlela, co a jak. Taky to máte podobně?

Jak jsem procházela skříňky a poličky, padl mi zrak na moje oblíbené knížky a rozhodla jsem se je pustit dál, aby sloužily někomu dalšímu. Vytvořila jsem hromádky. Jedna putovala do knihovny, dvě bych chtěla využít pro akce, kde zjistím, jak to mají s knížkami ostatní, co čtou a co je inspiruje. Třeba tam potkám zajímavé lidičky a něco spolu podnikneme. 

Nutkání redukovat věci mě ještě plně neopustilo. Navíc jsem objevila film, který mě v tom ještě vydatněji podporoval. Také jsem potkávala lidi, kteří na mé překvapení, řešili stejné stavy mysli, což mě upřímně potěšilo. 

Zpět k tomu filmu. Byl to dokument z finské produkce o 26-letém mladíkovi, který si vyklidil byt tak, že zůstal prázdný. Jen tak mimochodem - rozhodně to byl veliký kontrast s plným bytem na začátku filmu. Všechny věci z bytu včetně oblečení odnesl do skladiště.

V úplně prázdném bytě zůstal nahý. Určil si pro sebe pravidlo, že každý den půjde do skladu a vezme si jednu věc, kterou pro život nutně potřebuje. Mladík začal kabátem. Ten se skvěle hodí - lze ho využít na spaní jako improvizovaná postel, dále jako přikrývka atd.

Člověk najednou zjišťuje, jak umí být kreativní a vynalézavý. Takto to pokračovalo každý den. Někdy vynechal i několik dnů, aby si vzal více věcí. Projekt trval 365 dnů. 

Na jeho konci mladík přesně zjistil, které věci už nepotřebuje, a co mu zůstalo ve skladu. Měnil se i jeho osobní život. V průběhu roku chodil za babičkou a povídal si s ní o tom, zda mají věci, které vlastní, natolik důležité hodnoty.

Hledáte další tipy? Podívejte si i na další techniky, jak si uklidit myšlenky:)

Závěr: 
Musím konstatovat, že reálně používáme ze 100 % věcí v bytě, myslím prostě všech, možná jen 20%, možná i méně. Opravdu všechno potřebujeme? Moc se mi líbila věta od Zuzky Taucové o zjednodušování věcí a tu mám stále v uších (mimochodem moc hezky píše a tvoří). Taky mé rozhovory na blogu Zdenčin pokec s digitálními nomády v podcastu úspěšných.


Moje doporučení: 
A co na to říká věda? Feng-šuej? Okolí a prostředí nás ovlivňuje a tím se mění i naše vnitřní struktura. Tak si říkám, že by nastal čas na výraznou změnu? Čistím si hlavu, srdce a mysl. Uvidíme, jak dlouho.

Přeji Vám krásný den,

 

Zdenka

Twitter: zdenka_t
E-book: Kaizen - chci změnu
Zdenčin pokec: Zdenčin pokec
Koučink: www.kouc-koucink.cz

Užitečný článek? Podělte se o něj se svými známými na Twitteru, Facebooku a jinde. Děkuji.